Zda je tajně pořízená nahrávka přípustná jako důkaz u soudu nebo ne, je otázka, která zajímá mnoho našich klientů. Tento článek by měl udělat v používání skrytých nahrávek jasno.

Skryté nahrávky jako důkaz obecně

Pořizování nahrávek ze skryté kamery bez souhlasu nahrávaných osob je vždy v kolizi s právem na ochranu osobnosti, a proto je jejich použití nutné vždy vyhodnotit individuálně. V principu lze říci, že pokud oprávněný zájem na pořízení nahrávky větší, než oprávněný zájem ochrany osobnosti, pak je nahrávku možné použít.

Pro rozhodování o přípustnosti nahrávky jsou důležité tyto body:

- okolnosti pořízení nahrávky (spíše bude jako důkaz uznána nahrávka zaměstnavatele pořízená zaměstnancem, než naopak)

- možnosti pořizovatele nahrávky na zajištění důkazů jinou formou (pokud zajištění důkazou jinou formou není možné, je velmi pravděpodobné, že bude nahrávka jako důkaz uznána)

- posouzení intenzity oprávněného zájmu pořizovatele nahrávky oproti míry narušení soukromí nahrávaného

Jedná-li se tedy o poměrně typický příklad, kdy je někdo poškozován protiprávním jednáním druhé strany, a nemá jiné možnosti jak toto jednání prokázat, než pořízením skryté nahrávky, pak bude takovýto záznam velmi pravděpodobně soudem uznán jako důkaz. Podívejte se například na příběh jednoho z našich zákazníků, kterému se pomocí speciálního digitálního dveřního kukátka s kamerou podařilo natočit zloděje při činu, a zejména díky této nahrávce pachatel skončil ve vězení.

Nahrávka telefonního hovoru

Dle rozsudku Nejvyššího správního soudu spis.zn. 8 Afs 40/2012 z 31.10.2013 je použití tajně pořízené nahrávky hovoru jako důkaz přípustné, ale pouze v určitých případech. Vždy je potřeba poměřovat intenzitu chráněných zájmů, které spolu přichází do střetu. V principu lze říci, že pokud je cílem tajně pořízené nahrávky prokázání deliktního jednání nahrávaného, tak lze nahrávku jako důkaz použít. Pokud by naopak cílem pořízení nahrávky byla dehonestace nahrávané osoby, pak by se jednalo o nepřípustný zásah do jejího soukromí, a tuto nahrávku by jako důkaz nebylo možné použít. 

TIP: Používáte-li iPhone, který nahrávání hovorů nepodporuje vyzkoušejte speciální diktafon Esonic MQ-U2

Tajná nahrávka v pracovně právním vztahu obsahující i osobní záležitosti

Dle nálezu Ústavního soudu spis.zn. II. ÚS 1774/14 z 9.12.2014 není možné  automaticky odmítnout důkaz v podobě skrytě pořízené nahrávky pracovního rozhovoru jenom proto, že obsauje i skutečnosti osobní povahy. Posouzení přípustnosti nahrávky je nutné provést vždy individuálně, a posoudit jaký oprávněný zájem v daném případě převyšuje. K tajnému pořízení nahrávky mohou velmi dobře posloužit například brýle s kamerou.

Zveřejnění fotografie z kamerového systému na sociální síti

Městský soud v Praze připustil, že fotografii z kamerového systému uvnitř prodejny (která byla řádně označena upozorněním, že prostor je monitorován) je možné nejen předat policii či soudu jako důkaz, ale i její zveřejnění na sociální síti.

"Soud nevidí důvod k ochraně osobní identity pachatele trestné činnosti na úkor osoby jednající v souladu se zákonem."

Pořizování kamerového záznamu veřejného prostranství

V rozsudku NSS spis.zn. 1 As 113/2012 z 25.2.2015 byl řešen případ, kdy žalobce po opakovaných fyzických útocích na svou osobu, bydliště a výhrůžkách fyzickou likvidací členů rodiny instaloval na dům bezpečnostní kamerový systém, který zčásti zabíral veřejné prostranství. Záběry z kamerového systému byly přijaty jako důkaz, nicméně jeho majiteli byla uložena pokuta, pro nesplnění informační povinnosti (neoznačil dům cedulkou, že prostor je monitorován).