5 nejčastějších způsobů jak jsme sledováni

5 nejčastějších způsobů jak jsme sledováni

Nakupování, komunikace po sociálních sítích, telefonování během cestování, výběr peněz z bankomatu… To je jen malý výčet činností, které můžeme označit za běžné, banální, všední, rutinní, samozřejmé. Aktivity, které má většina z nás tak zautomatizované, aniž by nad nimi nějak dlouze přemýšlel či rozjímal. Ostatně, na to většinou ani není čas. Jmenované činnosti však mají společného ještě něco jiného. A sice, že během nich nejsme úplně tak sami, jak si možná můžeme myslet. Tak třeba, jakmile vstoupíme do supermarketu, pomyslně nás uvítá střešní kamera. Přiblíží si náš obličej, načež jeho obrázek vysokou rychlostí odešle směrem k centrálnímu počítačovému mozku prodejny k rozpoznání a následné analýze. Že je to trochu přehnané, přibarvené za pomoci bujné fantazie či přitažené za vlasy? Tak trochu sci-fi? Ale vůbec ne! V dnešním blogu si představíme alespoň některé z častých způsobů či technik, prostřednictvím nichž jsme z různých zájmů (obvykle komerčních) reálně sledováni.

Techniky rozpoznávání obličeje

Patrně prvním obchodníkem, s nímž bylo spojováno využití právě těchto pokročilých technik, se stalo britské, a i u nás velmi dobře známé, Tesco. V návaznosti na velký spotřebitelský výzkum přišel anglický deník Guardian se zprávou, že zmíněný obchodní řetězec instaloval ve svých prodejnách pokročilou technologii skenování obličeje zákazníků, a to pro marketingové účely. Nakonec se v tomto případě ukázalo, že šlo o standardní kamerový bezpečnostní systém. Možná trochu překvapivě je možno za průkopníky těchto moderních a zároveň kontroverzních metod nikoliv tedy obchodní řetězce, nýbrž sítě čerpacích stanic, jež používaly systémy očních kamer k určení věku a pohlaví zákazníků tak, aby účinně zacílili reklamní sdělení na obrazovkách instalovaných na pumpách.

Dlužno dodat, že jen obtížně můžeme zodpovědně určitě skutečné průkopníky podobných metod, neboť firmy se povětšinou zapojením do neuromarketingových studií či zaváděním eticky sporných technik příliš nechlubí. Je však zřejmé, že jsme svědky expanze podobných metod a systémů. Sítě obchodů je využívají nejen se záměrem hlubšího porozumění zákaznického chování nebo například k identifikaci VIP a potenciálně lukrativních zákazníků, o jejichž opětovné návštěvy mají logický zájem, ale i z důvodů ještě o poznání prozaičtějších. Pomáhají jim třeba i v boji proti známým zlodějům.

Hacking skrze webkameru

V květnu roku 2014 bylo zatčeno ve Spojených státech amerických 90 osob, kterým bylo posléze prokázáno členství v organizaci známé jako ´Blackshades´. Ta vyráběla a prodávala software umožňující hackerům dostat se do počítačů s operačním systémem Windows a získat tak kontrolu nad webovými kamerami velkého množství uživatelů. Perličkou v rámci celého rozsáhlého případu bylo ukořistění nahých fotografií americké Miss Teen, což bylo taktéž oceněno zadržením dotyčného pachatele-vysokoškolského studenta, jenž se tímto způsobem realizoval.

Jmenovaná organizace celkem prodala tisíce kopií tohoto poměrně sofistikovaného programu, což jim vyneslo tržby v řádu statisíců dolarů. Vedle zmíněné americké missky bylo obětí tohoto hackerského řádění cca 700 000 lidí ve více než stovce zemí světa. Webkamery nicméně nejsou jediným náchylným či citlivým potenciálním cílem počítačových hackerů. V jiných případech hackerské skupiny získali přístup ke klávesovým stiskům, a tím pádem heslům, souborům, nebo screenshotům.

Falešné telefonní věže

Zhruba tři roky zpátky se v USA začaly šířit zvěsti o existenci takzvaných falešných telefonních věžích. Muž jménem Aaron Turner, majitel firmy zabývající se zabezpečením mobilních telefonů, si všiml zvláštně vyhlížejících telefonních věží. Turner zjistil, že věže rozmístěné nejhustěji ve státech Pennsylvania a Washington se umějí nabourat do mobilních telefonů uživatelů a prolomit tak jejich komunikaci. Původní záměr tohoto druhu sledování je obestřen tajemstvím, přičemž podezření padala směrem k federálnímu programu supervize, anebo mezinárodnímu špionážnímu programu. Americká unie lidských práv (ACLU) zveřejnila mapku znázorňující, v jakých státech musejí občané počítat s potenciálním sledováním skrze tyto telefonní věže a kde naopak můžou být během svých soukromých či pracovních telefonátů relativně v klidu.

Asijské počítačové útoky

V říjnu 2014 přinesl Washington Post zprávu o tom, že tým složený z odborníků na bezpečnost rozpoznal sofistikovanou čínskou cyber-špionážní skupinu říkající si ´Axiom´, jejímž cílem byly počítače západních korporací nebo vládních a veřejných institucí, z nichž chtěli vytěžit a shromáždit důležité informace týkající se domácích i zahraničních politických či obchodních záměrů. Podle FBI jde o státem sponzorovanou čínskou jednotku, navazující na již v minulosti rozkryté podobné hackerské útoky ze stejné oblasti. Skupina Axiom je popsaným způsobem aktivní již několik let, během nichž systematicky cílí na specifické ekonomické a průmyslové zájmy v západních zemích. Jejich postup zní poměrně jednoduše. Infiltrují se do počítače některého ze zaměstnanců konkrétní firmy nebo instituce, načež se snaží získat přístup do systému nebo sítě obsahující citlivá a hodnotná data.

Průmyslová špionáž

O průmyslové špionáži jste asi určitě slyšeli. Ale řekli byste, že typickým a velmi častým místem průmyslové špionáže jsou obchodní konference? Mezinárodní špionážní skupiny totiž dobře vědí, že data zaměstnanců jsou nejvíce ohrožena, jakmile opustí kancelář, tedy typicky například právě při cestování. Obchodní, technické nebo vědecké konference jsou tak velmi příhodným cílem pro získání důvěrných informací špionážní cestou.

Jaká opatření se doporučuje přísně dodržovat tak, abyste se nestali lehkým soustem průmyslové špionážní akce? Používat zařízení proti zlodějům na pracovních laptopech, například alarm. Ujistit se, že citlivé informace v notebooku jsou řádně zaheslovány a zakódovány. Pro paměťové nosiče se doporučuje používat speciální software, například ´Truecrypt´. Podobně bezpečí dat v mobilu posílí příslušné aplikace. Celkově pak nepoužívat počítač v místech, kde kdokoliv může nahlédnout přes rameno.

Jak se bránit?

Přestat chodit nakupovat, už nikdy nevybírat peníze z bankomatu, zahodit mobil do řeky, vrátit se k dopisům a faxům nebo raději nevystrčit paty z kanceláře ale asi nebude to nejlepší řešení. Co poradit vzhledem k množství různých sofistikovaných a pokročilých metod (v článku je představen pouze jejich malý zlomek), kterými můžeme být sledováni, ať už v reálném či cyber-prostoru? Buďme informovaní a opatrní, nikoliv však posedlí či paranoidní…

Použité zdroje:

 

https://www.makeuseof.com/tag/top-5-ways-spied-every-day-dont-know/

https://pixabay.com/

 

 

 

 

 

Související příspěvky:

Zanechte odpověď

Všechna pole jsou povinná

Jméno:
Email: (Nebude zveřejněno)
Komentář: