Dalším příkladem ze světa dokazujícím, že špionážní a bezpečnostní technika pomáhá v boji proti nežádoucím společenským fenoménům, je stále častější zapojení GPS trackerů a dalších podobných zařízení jako pomocníka s cílem zabránit farmaceutické kriminalitě, jež představuje zejména v USA nezanedbatelný problém.
Epidemie nadužívání léků v USA
Co je myšleno farmaceutickou kriminalitou? Typicky jde o krádeže léků, a to více či méně organizované a rozsáhlé. Proč se s tímto problémem potýkají nejvíce zrovna Spojené státy americké? Vysvětlení existuje hned několik. V první řadě je právě USA známo obrovskou spotřebou léků svých obyvatel. Nejvíce se v této souvislosti mluví o spotřebě analgetik, tedy léků proti bolesti, jejichž nadužívání dle některých zdrojů každoročně zabíjí více lidí než některé tvrdé drogy. Může za to především přítomnost návykových opioidů v lécích tlumících bolest. Také antidepresiva se v posledních letech stala synonymem a pro mnohé samozřejmou součástí “moderního“ životního stylu. Jejich spotřeba se v Americe zvedla v porovnání s dobou před dvaceti lety zhruba čtyřnásobně.
Jedním z faktorů bude patrně i odlišné vnímání léků jako takových. Američané jsou zvyklí vídat léky v supermarketech vedle jiného běžného zboží – jídla, kosmetiky, pilulek na hubnutí a podobně. Jak známo, v USA seženete bez předpisu řadu léků či přesněji jejich ekvivalentů, které jsou u nás k dostání pouze na předpis. S tím souvisí i jejich vnímání jako spotřebního zboží, nikoliv jako něčeho, k čemu je třeba přistupovat obezřetně.
Strmý nárůst cen léků jako podhoubí pro farmaceutickou kriminalitu
Dalším důvodem je vývoj cen léků, ať už těch k dostání pouze na předpis, anebo léků volně prodejných. Za posledních pět let se ceny originálních léků souhrnně takřka zdvojnásobily, přičemž u některých konkrétních léčivých přípravků došlo za posledních několik let k nárůstům ceny v řádu několika stovek procent. K tomu je třeba poznamenat, že léková spoluúčast je v USA suverénně nejvyšší ze všech zemí OECD. Zatímco v Evropě v průměru zákazník/pacient zaplatí nejčastěji 15-35 % z celkových nákladů na daný lék (v ČR je to necelých 20 %), ve Spojených státech amerických pak přes 50 %. Neustále se zvyšující ceny léků a vysoké marže spolu s astronomickými obraty velkých farmaceutických korporací se tak logicky staly jedním z nosných témat nedávných amerických prezidentských voleb. Takzvaná léková epidemie se tak stává podhoubím pro relativně nový druh kriminality, kterému je možno čelit i prostřednictvím špionážních produktů.
Jak čelit (nejen) krádežím léků?
A jak takový boj s lékovou kriminalitou za pomoci špionážní techniky vypadá? Dle statistik pojišťoven, konkrétně pak ´Pharmacists Mutual Insurance Co. (https://www.phmic.com/) zloději léků vpadnou do lékáren či jiných prodejních míst s léky ve většině případů zcela standardními vstupními body, jako jsou dveře nebo pootevřené okno. Instalování bezpečnostní kamery tak umožní security manažerům možnost stálého monitorování příchozích a odchozích zákazníků či zaměstnanců, včetně zachycení a vyhledání kritických momentů a získání důkazů v případě zjištění neopodstatněných úbytků ve stavech léčiv.
Lékárny představují poměrně příhodný a nabízející se typ komerčního prostoru pro instalaci některého z osvědčených bezpečnostních kamerových systémů. Je to dáno tím, že u lékáren prakticky neexistuje nějaké jednotné schéma či struktura jejich vnitřního uspořádání. Prodejna medikamentů totiž může mít podobu samostatné obchodní jednotky, může být sekcí většího obchodního domu či supermarketu, ale stejně tak je ´lékárnou´ klidně i pultík v malé prodejně. Vzhledem k bohaté nabídce různých typů bezpečnostních zařízení na trhu je tak stále snadnější ušít na míru bezpečnostní řešení právě i s ohledem na takzvaný layout, tedy strukturu a rozmístění obchodních objektů, nejen lékáren a ´drug storů´. Pro potřeby větších obchodů lze efektivně využít síťového spojení, na kterém značná část kamerových systémů funguje, tudíž je možno dohlížet na různá místa či sektory obchodu z jednoho centrálního stanoviště. Pro tento účel slouží IP kamery.
Slepá místa v lékárnách
V některých případech může být docílení pečlivého dohledu nad (zejména) menší lékárnou pro běžné kamerové systémy tak trochu oříškem. Menší oddělené prostory, společné zázemí pro zaměstnance, jakož i úzké řady krabiček s léky vytvářejí větší počet takzvaných slepých bodů, což samozřejmě vždy znamená živnou půdu pro potenciální zloděje, kteří o těchto blind spots zpravidla moc dobře vědí. Slepá místa nejlépe pokryjí skryté minikamery, jejichž rozmístění provede rázné opatření se zlodějskými choutky, ať už se jedná o krádeže ze strany zaměstnanců, drobných krádeží v obchodě, organizovanější akce a další běžné formy kriminality spojené s farmaky.
Přečtěte si také článek o tom, jak minikamery pomáhají chránit seniory.
Statistická data pocházejících od pojišťoven rovněž praví, že nejčastějším cílem krádeží léků, přesně v 68 % těchto činů, jsou narkotika, tedy omamné prostředky. Zejména v případě rozvozu přípravků obsahujících tyto látky je možno účinně zapojit do boje staré známé GPS lokátory, díky nimž získají lékárníci neustálý přehled o tom, kde se potenciálně rizikové zboží zrovna nachází. I zde existuje několik osvědčených možností, kam lokátor rafinovaně umístit. Menší trackery na baterky lze šikovně schovat do malých balíků s medikamenty. Pro větší zařízení využitelná jak pro sledování dráhy vozidla, tak i zásilky, se nabízí jejich jednoduché připevnění pod palubní desku, na podvozek a podobně. Vedle toho nabídka zahrnuje i pevně připojitelné GPS trackery.
Dřívě jsme psali také o tom, jak GPS lokátory pomáhají při ochraně životního prostředí.
Také u nás se kradou léky…
Kriminalita spojená s léčivy se samozřejmě netýká pouze Spojených států amerických. Několik podobných případů bylo zaznamenáno i v České republice. Patrně nejznámějším z nich je kauza z ostravské nemocnice, kde zdravotní sestra interního oddělení po dobu dvou let dle obžaloby kradla léky na předpis (antidepresiva, antibiotika, léky obsahující psychotropní látky), které následně úspěšně prodávala přes internet. U našich východních sousedů pak bylo obviněno šest zaměstnanců tamního národního onkologického ústavu z krádeží cytostatik. Jak vidno, bezpečnostní a špionážní technika by v rámci boje proti farmaceutické kriminalitě mohla najít uplatnění nejenom v USA, ale i v našich zeměpisných šířkách…
S přispěním zdrojů viz níže:
http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/pracovnici-slovenske-onkologie-kradli-leky_365913.html
Zanechte odpověď Zrušit odpověď
Všechna pole jsou povinná