Pro jednoho nebezpečné špiclování, špehování a šmírování, které se absolutně neslučuje s právem na soukromí a obecně s dobrými mravy. Pro druhého svobodné právo ochránit si majetek, investici či bezpečí svých nejbližších, které by nemělo být pokud možno vůbec omezováno. Používání zařízení typu ukrytých minikamer, odposlechů, diktafonů, štěnic, chůviček nebo lokátorů asi vždycky bude vyvolávat rozporuplné a emočně silně zabarvené postoje a názory opačných táborů hájících každý svou pravdu. Samozřejmě, kromě vyhraněných protipólů existuje i širší pole těch, kdož si uvědomují, že stejně jako v případě jiných věčných témat, není věc černobílá, nýbrž lze na ni nahlížet z mnoha úhlů pohledu. Téměř s jistotou však lze konstatovat, že stránka etiky, morálky a souladu s platnými zákony se bude nad bezpečnostní či špionážní technikou vznášet patrně vždycky.
Klíčové otázky
Nejen při výběru konkrétní hlídací techniky, ale také při subjektivním hodnocení etické otázky s ní spojenou, je třeba vzít v úvahu, o jaké zařízení se konkrétně jedná, na jakém místě si najde své místo a také v neposlední řadě motivaci, tedy důvod jeho pořízení a aktivní využívání. Jestliže je řeč o hlavních motivacích pro koupi bezpečnostní kamery či jiného sledovacího přístroje, většinu z nás patrně napadnou tři typické motivy: bezpečí, zajištění a klid duše. Pojďme se nejprve zaměřit na kamery pro využití v domácnostech.
Důvody pro umístění diskrétní kamery
Jedním z nejčastějších očekávání pro instalaci skryté kamery do bytu je případná identifikace a odlákání zloděje původně plánujícího vniknout do ostrůvku klidu každého člověka, tedy obývaného domu či bytu. Specifičtějšími, ale nikterak ojedinělými případy, jsou například situace, kdy se člověk necítí ve svém vlastním obydlí úplně bezpečně třeba z důvodu nerespektování soudního příkazu ze strany bývalého partnera či jiné osoby. Nepříjemnou okolností, kdy se lze také těžko divit snaze majitele domu či třeba v našich končinách často též rekreačního objektu neponechat raději nic náhodě, jsou předchozí zlodějské či vandalské akce v naší blízkosti. Zejména pak, pokud nebyly vyšetřeny a objasněny. Toto všechno jsou velmi silné motivy, pro instalování skryté kamery do domácnosti.
Chůvičky pro děti i starší osoby
Typickým případem motivace z kategorie „pro klid duše“ je používání takzvaných chůviček, které se řadí celosvětově k nejprodávanějším a nejoblíbenějším mini-kamerovým produktům. Rodiče tak získají jistotu a vnitřní klid, když se mohou kdykoliv spolehlivě přesvědčit o tom, že jejich malé ratolesti se dobře daří a nic jí nechybí. A to hlavně ve chvílích, kdy své děťátko nemohou mít z nejrůznějších důvodů zrovna fyzicky u sebe, například při nezbytném cestování nebo třeba nevyhnutelných pracovních aktivitách. Podobně také může být minikamera hlídající malé dítě chápána jako určitá pojistka pro případ, že jsme svěřili hlídání někomu z rodiny či kamarádů a chceme se přesvědčit, zda svou úlohu opravdu zvládají. V jednom z minulých příspěvků na blogu jsme se zabývali také užitečnosti skrytých kamer jako ochrany starších osob, zda se jim dostává potřebná péče. V současné době můžeme využít inteligentní špionážní WiFi kamery, jejichž obraz můžeme sledovat přes internet a máme tak dokonalý přehled 24 hodin denně. Velmi zajímavým technickým řešením je Skrytá WiFi kamera Secutek WIP-12, která nejen že vydrží z vlastní baterie v provozu přibližně 10 hodin, ale obsahuje dokonce otočnou kameru, kterou můžeme vzdáleně ovládat.
Takzvané chůvičky /nebo také ´nanny cams´/ jsou oblíbenými pomocníky při hlídání (nejen) dětí
Nainstalovat si doma kameru je zcela legální, ale…
Obecně je možno říci, že právní úprava ve většině zemí dává lidem svobodný prostor ochránit si svůj vlastní domov prostřednictvím kamerových zařízení. Nejinak je tomu i u nás. Toto právo však je třeba chápat nikoliv jako absolutní, neboť i zde existují jisté výjimky. Zjednodušeně řečeno, i s ohledem na jednu z právních zásad přiměřenosti, existují místa uvnitř domácnosti, kde lze oprávněně očekávat soukromí. Týká se to zejména koupelen a ložnic, zvláště pokud jde o místnost určenou k přespání hostů nebo lidí pracujících a zároveň pobývajících v domě (au-pair, pomocnice v domácnosti, atp.). V takových případech může být umístění ukryté kamery právně vyhodnoceno jako minimálně nevhodné a eticky problematické. Tedy jako překročení pomyslné tenké linie a zásah do práva na soukromí druhé osoby.
Právo hlídat si svůj byznys vs. Právo na soukromí
Pokud jde o etický a legislativní střet mezi právem na monitorování pracovníků s cílem zjistit, co ve skutečnosti dělají v pracovní době a osobními/osobnostními právy zaměstnanců, problematika je ještě podstatně komplikovanější a diskutabilnější, než je tomu v případě používání záznamových zařízení pro soukromé účely. V obecné rovině platí, že zaměstnavatel má právo sledovat aktivitu svých zaměstnanců. Tedy dbát na to, aby „zaměstnanci nevyužívali pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele“, jak praví zákoník práce. Kontrola však musí být opět přiměřená a nesmí narušovat právo zaměstnance na soukromí.
Používání kamer má svá specifika i pravidla
Kontrola zaměstnanců
Jak je to třeba s osobními e-mailovými zprávami zaměstnance? Začátkem minulého roku byl Evropským soudem pro lidská práva vynesen kontroverzní rozsudek, podle něhož může zaměstnavatel kontrolovat i soukromou korespondenci zaměstnance. Ačkoliv přesná čísla není patrně možné spolehlivě dohledat, počet společností používajících průmyslové kamery neustále stoupá. Instalace a používání kamerových systémů ve venkovních i vnitřních prostorech firmy v rozporu se zákony není. Platí zde však pravidlo, že zaměstnavatel je o tom zaměstnance povinen informovat. Dlužno dodat, že problematika toho, kde končí práva zaměstnavatele a kde začínají práva zaměstnance v dané věci je opravdu poměrně složitá, jednotlivé judikáty nezřídka protichůdné, podobně jako pohledy zúčastněných stran.
Jak se říká ´všeho s mírou´, což platí i pro firemní ochranu zájmů a bezpečnosti
Technika za etickou a morální stránku zodpovědná není
Co říci závěrem k tak ožehavému a diskutabilnímu tématu, o němž by bylo možno psát i povídat dlouhé hodiny? Třeba to, že ačkoliv bezpečnostní a špionážní technika je často vskutku sofistikovaná, inteligentní a rafinovaná, stále jde o věci. A věci, jak známo, končí v rukou člověka. Je tedy jen na každém z nás, s jakými očekáváními, úmysly a motivy tato zařízení pořizujeme a následně používáme. Logickými, opodstatněnými a smysluplnými na jedné straně, anebo nečestnými, samoúčelnými a v některých případech až zbytečnými na straně druhé. Ostatně, v minulých příspěvcích jsme se mohli přesvědčit o tom, že podobné věcičky se dají smysluplně využít nejen ku prospěchu jednotlivců, ale i přispět k řešení problémů se značným přesahem…
S přispěním zdrojů viz níže:
Zanechte odpověď Zrušit odpověď
Všechna pole jsou povinná