Bezpečnostní technika chrání i ohrožené nosorožce

Bezpečnostní technika chrání i ohrožené nosorožce

V předchozích příspěvcích zde na blogu již byla řeč o tom, že produkty špionážní a bezpečnostní techniky mohou sehrát nezastupitelnou a užitečnou úlohu pokud jde o ochranu našich seniorů v různých pečovatelských zařízeních i v jejich domácím prostředí, anebo mohou posloužit v rámci boje za čistší, ekologičtější a zdravější místo pro život. Ale napadlo by vás, že jsou tyto (na první pohled ryze komerční) produkty reálně zapojeny i jako techničtí pomocníci v programech zaměřených na zachování ohrožených živočišných druhů, které většina z nás má možnost vídat jenom v zoologických zahradách?

Šikovná trojka – GPS lokátor, kamera a monitor srdeční akce

Britské neziskové organizace věnující se problematice ochrany a zachování ohrožených zvířat ve volné přírodě přišly s kreativním řešením, jehož výsledkem bylo vytvoření protipytláckého inteligentního zařízení pracujícího v reálném čase, pro které se v originále vžilo zkrácené označení RAPID (Real time Anti Poaching Intelligence Device). Systém kombinuje přínosy tří bezpečnostních produktů, a sice GPS lokátoru, diskrétní kamery a zařízení pro sledování srdečního tepu. Cíl jmenované trojice je jednoznačný – společnými silami odradit pytláky od decimování chráněných nosorožců kvůli jejich rohům.

Napadlo by vás, že GPS lokátory spolu s dalšími zařízeními mohou pomáhat i v této oblasti?

Pytláctví kvůli nosorožčím rohům stále na vzestupu

O tom, že se jedná o skutečně vážný problém, svědčí i dostupná data. Podle nich totiž počet nosorožců, kteří se stali obětí pytláckých akcí v posledních letech, razantně vzrostl. Například mezi lety 2012 a 2014 byl zaznamenán nárůst z přibližně 700 takovýchto útoků na cca 1200. Jiné odhady hovoří až o třicetinásobném navýšení od počátku nynějšího století do dnešních dnů. Nejvyšší počet zabitých nosorožců kvůli obchodu s hodnotnými rohy má na svědomí JAR (Jihoafrická republika), v níž operují kriminální skupiny neváhající zabít vzácné nosorožce právě kvůli následnému zpeněžení jejich unikátních rohů. Tyto jsou pak prodávány za nebývale vysoké ceny především do Asie.

Využití prášku z rohů

Proč právě tam? Tradiční čínská medicína přisuzuje prášku z namletých nosorožčích rohů léčivý až zázračný účinek pro mnoho neduhů. Již od starověku se tam používá pro zmírnění horečnatých stavů, k léčbě astmatu nebo třeba revmatických chorob. Podle tradičních medicínských postupů spolehlivě pomůže také v případě hadího uštknutí, halucinacím, žaludečním obtížím a dokonce se lze dočíst i o tom, že prášek získaný z nosorožčí rohoviny účinkuje i proti posedlosti zlými duchy. Je také velmi pravděpodobné, že je používáno také jako afrodiziakum. Dlužno v této souvislosti dodat, že západní medicína se k výše uvedenému staví více než skepticky. Medicínské účely však nejsou jedinými motivy pro získání nosorožčího rohovinového prášku, jenž se taktéž používá jakožto materiál k výrobě šperků nebo rukojetí zdobených dýk.

Čím je nosorožčí roh tak zvláštní?

Nabízí se otázka, čím jsou konkrétně nosorožčí rohy tak hodnotné. A to dokonce natolik, že je údajně jejich cena na černém trhu srovnatelná s cenami diamantů, zlata či kokainu. Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, roh nosorožce je svou strukturou zcela jiný, než je tomu u ostatních zvířat, jako například krávy, ovce, žirafy nebo antilopy. Nosorožčí roh je jako jediný tvořen pouze rohovinou a nikoliv žádnou kostí. Biologicky je pak možno rohovinu přiblížit jako stavební bílkovinu (jinak řečeno protein či keratin), která se nachází třeba i v lidských vlasech a nehtech, ptačím peří nebo želvím krunýři.

Zabíjení chráněných nosorožců kvůli jejich cenným rohům je bohužel stále rozšířenou praxí

Jak technika chránící nosorožce prakticky funguje?

Takzvaný systém RAPID, jak již bylo zmíněno, využívá tandemově dohromady celkem tři přístroje. Začneme-li u monitorovacího zařízení srdečního tepu, ten je odborně umístěn pod nosorožčí kůži s cílem zaznamenání náhlých významných výkyvů srdeční akce potenciálně indikujících pytláckou akci. Jakmile tak zařízení zachytí nestandardní zrychlení či zpomalení srdeční činnosti zvířete, systém neprodleně odešle oznámení operátorovi v kontrolním centru disponujícím kontinuálním dohledem díky real-time kamerovému systému schovaném v nosorožčím rohu. Prostřednictvím videa poté příslušné dohledové úřady vyhodnotí situaci a určí, zda je skutečně odehrává pytlácký útok, či v lepším případě jde o planý poplach. Vzhledem k tomu, že GPS límec obepíná nosorožčí krk, jejich přesná poloha může dohlížející orgány okamžitě zaktivizovat k činnosti vedoucí k dopadení pytláků přímo při činu.

První pokusy ochranářů

Celý systém je opravdu velmi propracovaný a prakticky znemožňuje pytlákům uskutečnit či dokonat plánovanou zavrženíhodnou misi. Systém RAPID však není úplně prvním sofistikovaným pokusem využívajícím pokročilou techniku s cílem ochrany vzácných živočišných druhů. Ochranáři přírody například v minulosti použili drony či mikročipové implantáty za účelem monitorování rizikové zvířecí populace. Pokud jde o systém protipytláckých inteligentních zařízení, do budoucna je plánováno jeho další zdokonalování a rozšíření za účelem ochrany i jiných ohrožených zvířat jako jsou velryby, lvi, tygři nebo sloni.

Bezpečnostní technika by mohla pomoci i v případě ostatních ohrožených zvířecích druhů

Ani Evropa není fenoménu pytláctví ušetřena

Mohlo by se zdát, že pytláctví namířené proti chráněným a vzácným zvířatům se týká výhradně z našeho pohledu odlehlejších částí zeměkoule. Bohužel tomu tak není. Dokladem toho je případ z března tohoto roku, kdy ve francouzské zoologické zahradě, západně od Paříže, zastřelili pytláci samce nosorožce bílého a motorovou pilou mu odřezali rohy. Rozporuplné reakce pak vzbudilo rozhodnutí ZOO ve Dvoře Králové nad Labem, která právě v návaznosti na popsanou událost z bezpečnostních důvodů začala odstraňovat rohy jimi chovaným nosorožcům. Netřeba dodávat, že někteří ochranáři a organizace dané rozhodnutí vedení královédvorské zoologické zahrady poměrně ostře kritizovali a odsoudili.

Proti pytlákům je nutné disponovat kvalitní technikou

Tak či tak, jedno je jisté. Černý trh s nosorožčím poznávacím znamením a chloubou je byznysem, v němž se točí až překvapivě vysoký objem peněz. Není proto divu, že i metody, vybavení a celkově způsob práce pytláckých skupin se značně profesionalizují. Představa o pytlácích běhajících naboso v tropických lesích a vybavených primitivními zbraněmi je velmi vzdálená reálným poznatkům. Také současné pytlácké gangy disponují poměrně technicky sofistikovanou technikou. Nejen z tohoto důvodu tedy dává další vývoj protipytláckých systémů složených z přístrojů bezpečnostní a špionážní techniky rozhodně smysl a opodstatnění.

 

 

S přispěním zdrojů viz níže:

http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/prvni-utok-na-nosorozce-v-evrope-pytlaci-zabijeli-v-zoo_420590.html

 http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dvorska-zoo-zacala-rezat-nosorozcum-rohy-na-ochranu-pred-pytlaky/1463814

 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/minule-pondeli-zautocili-pytlaci-na-nosorozce-ve-francouzske-zoo-jak-se-s-novou-hrozbou-vyrovnaji-ceske-zahrady

Zanechte odpověď

Všechna pole jsou povinná

Jméno:
Email: (Nebude zveřejněno)
Komentář: