GPS lokátory jako hlídači nakládání s elektroodpadem

GPS lokátory jako hlídači nakládání s elektroodpadem

V nabídce našeho e-shopu naleznete mimo jiné také takzvané GPS lokátory, jinými slovy GPS trackery, jež je možno stručně charakterizovat jako sledovací zařízení sloužící k monitorování a záznamu trasy automobilu či jiného dopravního prostředku, osob, zboží či obecně cenného majetku. Jsou oblíbené zejména jako pomocníci pro případ, že by si někdo chtěl takříkajíc drze přivlastnit naše vozidlo, anebo jako preventivní prostředek kontroly zaměstnanců vysílaných na služební cesty. Jejich popularita roste i vzhledem k tomu, že jde o cenově stále dostupnější a technicky nikterak složitě ovladatelné zařízení i pro běžného uživatele.

Lokátory, využívající již dobře známou technologii GPS a disponující schopností určení polohy s přesností v řádech jednotek metrů, v některých případech i centimetrů, však mohou najít uplatnění i jako hlídací psi ochrany životního prostředí, o jehož důležitosti, aktuálnosti a nutnosti pochybuje dnes už opravdu málokdo. Je téměř až neuvěřitelné, kolik odpadu dokáže během jednoho roku průměrně vyprodukovat jeden člověk či rodina žijící v Evropě či severní Americe. Jedním ze stále diskutovanějších témat v oblasti třídění a likvidace odpadu, je nakládání s odpadem nebezpečným a zejména pak s tzv. ´elektroodpadem´.

Staré spotřebiče patří do elektroodpadu

Tím je myšleno prakticky vše fungující na základě elektrické energie či baterií. Jde tedy o již nepotřebné věci typu elektrospotřebičů a jejich částí, jakož i elektrických a elektronických součástek. Typickými příklady budiž televize, radiopřijímače, počítače, mobilní telefony, fotoaparáty, videokamery, přehrávače, monitory, tiskárny, budíky, vysavače, mixéry a mnoho dalších věcí, bez kterých si dnes moderní člověk žijící v našem civilizačním prostoru téměř neumí představit život. Jak jednoduše zjistíme, že věc po splnění svého účelu a ukončení životnosti patří nikoliv do směsného odpadu, nýbrž do červené popelnice? Poznáme to dle symbolu/ikonky přeškrtnuté popelnice na obalu, záručním listu, anebo přímo na elektrovýrobku (typicky na baterii).

V USA jdou na to chytře

Ale zpět k úvodu zmíněným GPS lokátorům a jejich inspekční až téměř detektivní roli v odhalování praxe nakládání s nebezpečným a zatěžujícím elektroodpadem. Ve Spojených státech amerických uskutečnila nezisková organizace říkající si BAN (Basel Action Network), jež bojuje za zdravé životní prostředí, zajímavý, kontinuálně probíhající a poměrně rozsáhlý pokus. Cílem bylo zjistit, zda víra Američanů v renomované recyklační společnosti v případě odložení nepotřebné techniky je oprávněná či nikoliv.

GPS lokátor TK-209

Na obrázku je znázorněn GPS lokátor Secutek TK-209 s výdrží až 200 dní bez dobíjení, který je tedy pro dlouhodobé sledování e-odpadu velmi vhodný.

Jak takový investigativní pokus konkrétně vypadal? Jmenovaná neziskovka (v angličtině se pro ně vžil výraz „watchdog“) nashromáždila celkem 200 různých vyřazených elektronických přístrojů jako například televizí, počítačů, tiskáren a podobně. Umístila na ně pevně konstruované a přitom diskrétní a nenápadné GPS lokátory, prostřednictvím nichž pak bylo možné sledovat dráhu jejich cesty. Nutno dodat, že v mnohých případech cesty pořádně dlouhé. Jak rafinovaný výzkum dopadl? Výsledky tohoto výzkumu byly totiž hodně překvapivé až šokující. Použitá a k ekologické likvidaci určená zařízení končila ve velmi zajímavých a také vzdálených destinacích – Mexiko, Taiwan, Čína, Pakistán, Thajsko, Dominikánská republika, ještě častěji pak v odlehlejších částech Hong Kongu. Celkem třetina sledovaných elektronických přístrojů a zařízení absolvovala doslova zaoceánský výlet. Některé z nich urazily dle chytrých GPS lokátorů cestu čítající až neuvěřitelných 19 000 kilometrů. Za společný znak cílových míst, kde elektroodpad nejčastěji končil, je možno jednoznačně považovat volnější environmentální legislativu.

V této souvislosti je třeba objektivně zmínit, že federální zákony platné v USA striktně nezakazují vývoz elektroodpadu, ačkoliv některé ze států přijaly právní regulaci zakazující tuto, jak vidno, rozšířenou praxi. Velmi aktivní jsou pak právě zmíněné neziskové organizace, jako například BAN, které se všemožnými způsoby snaží přimět vlády a korporace působící ve vyspělých a průmyslových zemích, aby zde vyprodukovaný odpad nekončil v méně rozvinutých oblastech a nepůsobil tam mnohdy zbytečnou a nebezpečnou ekologickou zátěž. Jak zástupci těchto organizací dodávají, lidé mají také právo vědět, kde končí jimi odložené zařízení.

USA jako globální leader v produkci elektroodpadu

Patrně nijak nepřekvapí, že USA vyprodukuje více elektroodpadu než jakákoliv jiná země na světě. Organizace zabývající se ochranou životního prostředí v USA vysvětlují výraznou nadprodukci a tendence masivně se zbavovat použitých elektrospotřebičů přes hranice tím, že v minulosti bylo podstatně ekonomicky výhodnější pro specializované firmy ponechat si recyklační procesy a operace ve své režii. V důsledku snižujících se cen materiálu se však mnozí recyklátoři uchylují k jednotlivému prodávání elektroodpadu zámořským zpracovatelským společnostem, jež nemusejí dodržovat přísné směrnice týkající se především bezpečnosti zaměstnanců.

Elektroodpadu v rozvinutých zemích neustále přibývá

Elektroodpadu v ekonomicky rozvinutých zemích neustále přibývá

Hlavní rizika elektroodpadu

V čem konkrétně představuje nekontrolované nakládání s e-odpady největší potenciální riziko? Nebezpečí tkví především v přítomnosti karcinogenních látek uvnitř inkoustových tonerů pro tiskárny, anebo ve zjištěných případech vypařování rtuti z tónovaně bílých fluorescenčních světel uvnitř televizí. Díky GPS lokátorům se v rámci popsaného šetření také zjistilo, že například v Hong Kongu nebyla dodržována bezpečnostní opatření při práci zaměstnanců tak, aby nebyly ohroženy právě těmito riziky.

O tom, že Spojené státy americké se přímo nabízejí, jako místo pro provedení takovéto investigativní studie svědčí nejen jejich prvenství v produkci odpadu, ale také jejich vztah k mezinárodním smlouvám vztahujících se k ochraně životního prostředí obecně. USA doposud například neratifikovaly tzv. ´Basilejskou úmluvu´ o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice. Ještě známějším a aktuálnějším je pak novým americkým prezidentem nedávno oznámené odstoupení USA od ´Pařížské klimatické dohody´ (dříve Kjótského protokolu), které vzbudilo silné protireakce ze strany významných státníků z různých částí planety.

Co takhle podobný pokus u nás…?

Lze tedy předpokládat, že si GPS lokátory při svých užitečných investigativních misích neodpočinou ani v budoucnu. Možná by nebylo od věci zapojit GPS trackery do environmentálních aktivit se společenským přesahem i v jiných částech světa. Jak by asi dopadl takový výzkumný utajený projekt v České republice?

Zanechte odpověď

Všechna pole jsou povinná

Jméno:
Email: (Nebude zveřejněno)
Komentář: